Pavlíkova primice
Včera jsme se vrátili ze Šluknova, protože jsme přijali pozvání na mimořádnou slavnost v rodině Andršů. Pavlík Andrš, dvojče od Péti, totiž dnes v Hanychovském kostele slouží svoji primiční mši (minulý týden byl vysvěcen na kněze). Netušil jsem, co taková slavnost obnáší a byl jsem hodně překvapený, kolik se tam sjelo lidí. Krom velké spousty známých lidí z rochlické farnosti jsem zahlédl asi 20 knězů a litoměřického biskupa.
Na této mimořádně krásné, slavnostní mši maminka udělala poslední fotku, pak fotoaparát vypověděl službu a přestal sloužit. Z ničeho nic, nevím proč, ani maminka to neví, zkrátka nefotí, což je mi moc líto. Po obřadu jsme samozřejmě nesměli chybět na zahradní slavnosti, kam se přesunula velká většina všech lidí z kostela. Všude po zahradě zaparkovalo neskutečné množství aut a kam jsem dohlédl, tam byli lidi a spousta jídla a pití. Všechno samozřejmě domácí, to by nebyli Andšovi, Od kafíčka, přes domácí moravské víno, maso, sladkosti až k ovoci a zelenině. Poprvé jsme tam ochutnal vodní meloun a málem jsem se jím udávil, jak velký kus jsem na podruhé urval. Maminka mi dávala takové ždibíky, na kterých bylo víc šťávy než melounu, tak jsem si musel sám ukousnout pořádný kus, což skončilo pořádným řevem. Tetě Léně jsem dovolil, aby si mě chvíli pochovala, ale nikomu jinému. To víte, líbil jsem se a byl sympatický kde komu, ale já se nedám.