Na třešních
Tatínek se nám v pořádku vrátil z dlouhé cesty a 
na dnešní den jsme přislíbili navštívit Léňu a Péťu Andršovi s tím, že je připravíme o pár třešní do pytlíčku. Jen tak na chuť, říkala maminka. A jak to dopadlo? Doma v kuchyni nám bublají 2 demižony. Úplně nejdřív jsme se všichni společně prošli po vrstevnici pod Ještědem, to abych se alespoň chviličku prospal. Jenže ta cestička podél lesa byla tak krásná a klidná, tak tam přeci nebudu spát. Schrupnul jsem si až 
u Andršů na zahradě, tam pod švestkou. Rodičové si v mezičase dali kafíčko a tatínkovi se pak už na žádné třešně nechtělo. Jenže v maminčině hlavě se zrodil nápad. Ty hodně zralé třešně by se daly naložit, nechat vykvasit a pak by z nich mohlo být dobré ovocné nebo dezertní víno. Přeci je tam nenecháme špačkům.
