Hudba nebo sport?
9. 9. 2007
To takhle maminka jednou
skládala suché a věšela mokré prádlo a já jsem jí u toho visel na nohavici. Nevím proč, ale příliš se jí to nezamlouvalo a tak, aby mě z té nohavice setřásla dřív než bych jí stáhnul celé gatě (což by se zase asi zamlouvalo tatínkovi), požádala tatínka, aby si mě na chvíli vzal na starost. Jenže já se tak jednoduše obelstít nedám a tak museli vymyslet něco hodnotnějšího. Maminka požádala tatínka, aby mi resp. nám všem něco zahrál na kytaru a popřípadě i zazpíval. A to jsem teda koukal. V mžiku jsem pustil kopací balon k vodě, zajímalo mě totiž, co se dá vyloudit z těch strun. Mamince se ulevilo a tatínkovi přitížilo. Poznal jsem to na něm, jinak by se s tou kytarou od mne tak neodtahoval. Chtěl jsem mu přeci jen ukázat, jak se s těmi 12-ti strunami zachází a co je možné z té krásné kytary dostat. Nehty jsem měl ostříhané, takže žádný problém, ladičku nepotřebuju, mám přeci uši, jen kdyby mi ten nástroj tatínek půjčil do rukou. Pak by bylo oběma rodičům hned jasné, jakým směrem se bude ubírat moje rozhodování mezi hudbou a sportem. Takhle je nechám přemýšlet a lámat si hlavu a oni pak - až přijde můj čas - uvidí, na co mám talent.