Devět měsíců
19. 6. 2007
Dnes je to stejně dlouhá doba jako ta, kterou na mě rodičové moji čekli a připravovali se na život ve třech. Není to úplně přesně na den, ale je mi 9 měsíců a u maminky v bříšku jsmse byl taky 9 měsíců. Tatínek je s námi doma a potřebuej pracovat. Když jsme všichni tři spolu, máme vždycky radost a uděláme si pěkné nejen ráno. Viděl jsem, jak na mě tatínek nemá čas a jak se mu z hlavy kouří - prý z nedostatku času. To mě se z hlavy kouří, resp. mi po ní stéká pot když zapaluju profesoří mozkové závity. No a aby nám to tady nezačoudil, snažil jsem se starat o rozpýlení a je pravda, že mi na to párkrát odvětil, že v tomhle se nedá pracovat. A že by si mě takhle vzal na klín nebo do náruče, když mám ty malé narozeniny? To ne. Moc jsem se mu ale líbil, když mě maminky vyfikla, a tak mi udělal alespoň pár fotek. Doufám tedy, že se nesnažil jen proto, aby mě poznal, až se za 3 týdny vrátí. Po obědě jsme společně sbalili kufry a já jsem do toho kramařil, tygřil a lezl všude, kde se dalo. Maminka nějak ztrácela náladu i sílu se smát a těšila se, až půjdu spát, nebo spíš až už tatínek konečně odjede:-)? Díky tomu balení a mojí únavě jsme ani nestihli plánované převážení tygra usurijského, tak se u sestřičky musíme zastavit příští úterý, aby mi nechyběl záznam v pamětní knize.Tatínek odjel, já jsem usnul a maminka, přestože byla taky unavená, šla hledat nějaké ubytování na Moravě. Že by překvápko? Asi jo, prázdniny se blíží.